Plíseň: Nenápadný nepřítel vašeho zdraví

Co je to plíseň?

Plíseň, to nepříjemné ochlupení, které se objevuje na starém chlebu nebo ve vlhkých rozích, není nic jiného než houba. Nebo přesněji řečeno, je to viditelná část houby. Stejně jako jablko je plodem jabloně, tak je i plíseň projevem růstu a množení hub. Tyto houby, mikroskopické organismy, se šíří pomocí výtrusů, které se vznášejí ve vzduchu a usazují se na površích.

Plíseň není jen estetický problém. Některé druhy plísní produkují mykotoxiny, jedovaté látky, které mohou mít negativní vliv na naše zdraví. Inhalace těchto toxinů může vyvolat alergické reakce, podráždění dýchacích cest a v některých případech i vážnější zdravotní problémy. Rizikovější jsou pro osoby s oslabeným imunitním systémem, děti a starší osoby.

Plíseňové infekce, známé také jako mykózy, vznikají, když se houby usadí a množí na našem těle. Mohou postihnout kůži, vlasy, nehty i vnitřní orgány. Příznaky se liší v závislosti na typu infekce a postiženém místě. Mezi běžné příznaky kožních mykóz patří svědění, zarudnutí, šupinatění kůže a puchýřky.

Typy plísňových infekcí

Plísňové infekce, často označované jako mykózy, představují širokou škálu onemocnění způsobených houbami. Tyto mikroskopické organismy se vyskytují všude kolem nás, v půdě, ve vzduchu i na povrchu našeho těla. Většina hub je neškodná, některé druhy však mohou u lidí vyvolat infekce. Tyto infekce se liší závažností od mírných, povrchových infekcí kůže a nehtů až po závažné, život ohrožující systémové infekce postihující vnitřní orgány.

Povrchové plísňové infekce jsou nejčastějším typem mykóz. Patří sem například atletická noha, mykóza nehtů, kožní plísňová onemocnění jako je pásový opar a kandidóza, která postihuje sliznice. Tyto infekce jsou obvykle nepříjemné a svědivé, ale zřídka představují vážný zdravotní problém.

Hluboké mykózy jsou vzácnější, ale potenciálně mnohem závažnější. Postihují vnitřní orgány, jako jsou plíce, mozek nebo srdce. Tyto infekce se obvykle vyvíjejí u lidí s oslabeným imunitním systémem, například u pacientů s HIV/AIDS, pacientů po transplantaci orgánů nebo pacientů podstupujících chemoterapii.

Diagnóza plísňové infekce se provádí na základě klinického obrazu a laboratorního vyšetření. Léčba závisí na typu a závažnosti infekce a zahrnuje lokální nebo perorální antimykotika. Prevence plísňových infekcí zahrnuje dodržování hygienických návyků, nošení prodyšné obuvi a oblečení, vyhýbání se sdílení osobních věcí a udržování silného imunitního systému.

Plíseň je jako zloděj v noci, který tiše krade krásu a zdraví.

Božena Němcová

Příznaky a projevy

Plísňové a houbové infekce se projevují širokou škálou příznaků v závislosti na lokalizaci a typu infekce. Na kůži se plísně často projevují svěděním, zarudnutím a olupováním kůže. Typickým příkladem je atletická noha, která se projevuje svěděním, pálením a olupováním kůže mezi prsty na nohou. Podobně se projevují i plísňové infekce nehtů, které se vyznačují žloutnutím, ztluštěním a lámavostí nehtů. Na sliznicích, jako jsou ústa nebo pochva, se plísňové infekce projevují zarudnutím, otokem a bílým povlakem. Například vaginální mykóza se projevuje svěděním, pálením a výtokem. Houbové infekce dýchacích cest se projevují kašlem, dušností a bolestí na hrudi. U některých jedinců mohou plísně a houby vyvolat alergické reakce, jako je rýma, kýchání nebo kožní vyrážka. V závažných případech, zejména u osob s oslabenou imunitou, mohou plísňové a houbové infekce zasáhnout vnitřní orgány a vést k život ohrožujícím stavům. Je důležité si uvědomit, že samoléčba může být nebezpečná a v případě podezření na plísňovou nebo houbovou infekci je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

Rizikové faktory

Existuje řada faktorů, které mohou zvýšit riziko vzniku plísňových infekcí. Mezi ně patří:

Diagnostika plísně

Plíseň v bytě není jen estetický problém, ale může představovat i zdravotní riziko. Některé druhy plísní produkují mykotoxiny, které mohou vyvolat alergie, dýchací potíže a oslabení imunity. Proto je důležité plíseň včas rozpoznat a začít ji řešit.

Vlastnost	Plíseň	Bakteriální infekce
Původce	Houby	Bakterie
Rychlost šíření	Pomalejší	Rychlejší

Diagnostika plísně začíná vizuální kontrolou. Plíseň se projevuje jako tmavé, často černé, zelené nebo bílé skvrny na zdech, stropech, spárách a nábytku. Může mít různou strukturu – od sametové po práškovou. Problémem je, že plíseň se nemusí projevovat jen viditelně. Často se skrývá za nábytkem, pod tapetami nebo v izolaci. Pokud máte podezření na přítomnost plísně i bez viditelných známek, je vhodné provést odbornou diagnostiku.

Odborníci na diagnostiku plísní používají různé metody. Mezi nejčastější patří:

odběr vzorků vzduchu,

odběr vzorků materiálu,

využití termokamer.

Odběr vzorků vzduchu slouží k detekci spor plísní ve vzduchu. Vzduch se nasává do speciálního přístroje, který zachytí spory na filtračním papíře. Vzorky se následně analyzují v laboratoři. Odběr vzorků materiálu se provádí, pokud je plíseň viditelná. Odborník odebere vzorek postiženého materiálu, který se následně zkoumá v laboratoři. Termovize umožňuje odhalit skrytá ložiska vlhkosti, která jsou ideálním prostředím pro růst plísní. Kamera detekuje rozdíly teplot na povrchu stěn a odhalí tak místa s vyšší vlhkostí.

Na základě výsledků diagnostiky vám odborník doporučí nejvhodnější postup sanace.

Léčba a prevence

Léčba plísňových infekcí závisí na typu plísně, lokalizaci infekce a závažnosti onemocnění. Povrchové infekce, jako jsou například mykózy nohou nebo nehtů, se obvykle léčí lokálními antimykotiky ve formě krémů, mastí, roztoků nebo laků na nehty. Mezi běžně používaná lokální antimykotika patří klotrimazol, mikonazol, ketokonazol a terbinafin. V případě závažnějších infekcí nebo infekcí postihujících vnitřní orgány se používají systémová antimykotika ve formě tablet nebo infuzí. Mezi běžně používaná systémová antimykotika patří flukonazol, itrakonazol a vorikonazol.

Prevence plísňových infekcí zahrnuje dodržování hygienických návyků, jako je pravidelné mytí a důkladné osušení pokožky, nošení prodyšné obuvi a ponožek z přírodních materiálů, vyhýbání se sdílení ručníků a dalších osobních věcí a udržování čistoty a suchu ve společných prostorách, jako jsou sprchy a šatny. Důležitá je také péče o imunitní systém, jelikož oslabený imunitní systém zvyšuje riziko vzniku plísňových infekcí.

V případě podezření na plísňovou infekci je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Samoléčba může být neúčinná a může vést k zhoršení příznaků a rozvoji komplikací.

Kdy navštívit lékaře?

Plísňové a houbové infekce mohou být nepříjemné a znepokojující. Většinou jsou neškodné a dají se snadno léčit doma volně prodejnými léky. Někdy je ale nutné vyhledat lékařskou pomoc. Pokud si nejste jistí, zda je váš stav dostatečně závažný, je vždy lepší se poradit s lékařem.

Kdy byste tedy měli navštívit lékaře kvůli plísňové nebo houbové infekci?

Pokud se u vás objeví jakákoli z následujících komplikací, neotálejte s návštěvou lékaře:

Infekce se nezlepšuje ani po týdnu domácí léčby.

Infekce se zhoršuje nebo se šíří.

Objeví se vám horečka, zimnice, nevolnost nebo zvracení.

Máte oslabený imunitní systém (například kvůli HIV/AIDS, chemoterapii nebo transplantaci orgánů).

Jste diabetik.

Jste těhotná.

Váš lékař dokáže diagnostikovat typ infekce a doporučit vám nejvhodnější léčbu.